30. 11. 2016
Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje přes 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku v 80% případů. Hodně slané potraviny - chipsy, fast food, uzeniny, sýry - bývají celkově chuťově výrazné, tučné a tím nepřímo vedou k rychlé konzumaci a přejídání. Dnes je ale sůl přidaná prakticky v každé potravině: v uzeninách, paštikách a baleném masu, v uzených a v solených rybách, v polotovarech (instantní jídla a polévky, mražená jídla), v marinádách a sójových omáčkách, v pečivu, v sýrech, v nakládané zelenině, v kořenících směsích, ale i v minerálních vodách (Hanácká, Poděbradka). Nejvíce soli přijímáme v potravinách, které kupujeme v samoobsluhách (asi okolo 70% denní dodávky), značná část soli je také obsažena v pečivu! Pouze asi 5% připadá na přídavek soli při vaření a o něco více při dosolování jídel doma (SZU).
V případě nadbytečného příjmu soli dochází ke zvýšenému vylučování sodíku močí, a tím i ke zvýšeným ztrátám vápníku močí. Nadměrné solení tak zvyšuje i riziko osteoporózy či způsobuje zadržování vody a u žen tak neoblíbenou celulitidu. Nadměrná konzumace soli rovněž podporuje vznik autoimunitních onemocnění či tvorbu otoků.
Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. (Tisková zpráva MZd ČR 26. 11. 2013).
Jak tedy snížit příjem soli?
- Na talíři již nedosolovat - nemít v dosahu slánku.
- Příjem soli snižovat postupně – redukce soli o 20-25 % ještě není chuťově rozpoznatelná
- Nahrazovat část soli bylinkami, kořením, česnekem nebo ořechy
- Zvýšit příjem čerstvé zeleniny a ovoce – draslík v nich obsažený vyrovnává do určité míry nepříznivý vliv na krevní tlak způsobený vysokou konzumací soli.
- Číst informace na obalech a sledovat obsah soli v potravinách – vybírat ty s nižším podílem soli.
Na závěr pár zajímavostí o soli.
- Jako národ milující sůl jsou označováni Japonci. Konkrétně u obyvatelů ostrova Honšů byla průměrná spotřeba soli až 60 g na den. Strava obsahovala velmi slané omáčky, miso polévky a nakládanou zeleninu. V této oblasti byl extrémně vysoký výskyt hypertenze (krevního tlaku) a úmrtnost na mozkové příhody.
- Sůl v silné koncentraci se užívala jako přípravek k balzamování mrtvých těl.
- Nadměrný přísun soli se může projevovat: suchou a svraštělou pokožkou , bílými vlasy, špatně fungujícími játry a ledvinami.
- Pokusy na zvířatech, která měla nadměrný přísun soli v potravě ukázaly, že jejich játra byla plná krystalů močoviny a příčinou jejich smrti bylo selhání jater.
